Jak velká má být moje želvička, když už je takhle stará?

Nevděčné téma, spousta různých názorů, bohužel většina z nich mylných. Jednoduše řečeno, velikost želvy je natolik individuální jak jen může být. Od druhu, poddruhu, pohlaví, velikosti vajíčka, okolních podmínek pro růst, individuálních predispozic mláďat, stravy, až po jasné či ne až tak jasné zdravotní problémy. Není tak například problém, aby želva stejného druhu byla po narození větší, než zdravá želvička již rok stará (viz foto 1) stejně tak želva pětiletá může být menší než želva dvouletá a ač se to může zdát nelogické, opak je pravdou. Pokud se podíváme do přírody, nalezneme mnoho malých a zároveň starých želv a porovnávat je tedy s našimi vymazlenými miláčky a tvrdit, že ty venku jsou podtržené či nezdravé, je samozřejmě nesmysl (ač samozřejmě nemusí být a želva v přírodě opravdu mohla být nemocná, ale pokud neměla nějaký rok dobré podmínky, prostě šetřila energii a nerostla). Želva ve venkovních podmínkách roste zhruba tři měsíce v roce – tedy „půl roku mi želva neroste“ není žádný problém. Nic tedy jako žebříček správného růstu s údaji o stáří x velikosti x váze neexistuje. Důležitý je zdravotní stav želvy!

Na druhou stranu je samozřejmě správné želvičku hlídat, pozorovat, zda prospívá či nikoli a pokud objevíte nějaké zdravotní nesrovnalosti, určitě je nenechat na poslední chvíli a následně nedej bože na nějakém „odborníkovi“, který slyšel kde co, či veterináři bez zkušeností s želvami. Ač želva může přirůst i pouhý milimetr za rok, nebál bych se v takovém případě poohlédnout po tom, zda nelze něco v jejím prostředí vylepšit či zda nedělám něco špatně. Toto bych radil vždy prvně konzultovat s chovatelem, od kterého jsou želvičky pořízené; přeci jen nikdo neví, v jakých podmínkách želvičky choval nebo z jak velkého vajíčka vylezly (toto konkrétně často neví už ani sám chovatel, nicméně tento aspekt má dlouhodobý vliv, protože pokud malá želva vyroste o polovinu a velká želva o polovinu, rozdíl velikostí se víc a víc prohlubuje).

Z našich zkušeností mohu říci, že je normální, aby každá želva rostla jinak. Někdy začne pořádně růst až roky později, protože do té doby nemusela mít jí vyhovující podmínky (cokoli z výše uvedených). Někdy je jedna aktivní, žere a neroste a druhá si občas kousne a je většinu dne zalezlá, a přesto roste mnohem rychleji než ta první. Stejně tak dvě želvy stejného druhu ve stejných podmínkách mohou růst jinak na základě výše zmíněných aspektů.

Krom fotografií, které jsou spojeny s tímto příspěvkem, zmíním také naše konkrétní zkušenosti. Želva několik prvních let rostla přiměřeně, ale poté se její růst prakticky zastavil. Nevěděli jsme proč a želva nejevila známky nemoci. Žrala, lezla, byla tvrdá – nechali jsme ji tedy. Až po několika letech nám znovu začala růst rychleji. Jediné, co jsme vypozorovali, byl urát (zvápenatělá močovina, většinou tvaru koule, blokující močové cesty), který želva vyloučila v létě, než začala opět růst. Ač nejsme schopni prokázat spojitost na 100 %, pravděpodobně tato vápenná kulička nějakým způsobem blokovala želvičce růst – nakonec si naštěstí poradila (což není nic neobvyklého). V tomto případě se opravdu jednalo o zdravotní komplikaci, s kterou jsme ale nemohli nic moc dělat. Také naopak jsme byli svědky rok staré želvy Thb, které měla neuvěřitelných 14,5 cm (to je dle nás ale až příliš velký nápor na zdraví želvy – rozhodně nedoporučujeme). Také máme samici, která kladla (trousila) vejce (neoplozená, nic se nevylíhlo) v necelých třech letech.

Nerad argumentuji slovy „protože to mám odzkoušené“, ale v tomto případě udělám výjimku. Protože jsme odchovali více než sto želv do dospělosti, a na zahradě nám již běhají želví generace, výše napsaný text nejsou žádné bláboly, ale fakta, která jsme během desítek let odpozorovali.

Na závěr bych tedy zopakoval, že velikost želvy v daném roce jejího života je velice individuální, neexistuje žádná tabulka toho, co je správná či špatná velikost, ale je důležité hlídat její zdravotní stav a být v pozoru, pokud zaznamenáte nějaké nepředpokládané změny.

foto 1: Srdíčko, hvězdička a šestiúhelník jsou letos narozené. Trojúhelník a blesk jsou narozené loni.

foto 2: Obrázky odpovídají z foto 1.

foto 3: Dospělé samice Testudo hermanni boettgeri.

foto 4: Dospělé samice Testudo marginata.

foto 5: Stejně stará mláďata Testudo marginata.