Když želva v létě zpomalí
Když vaše želva v létě znenadání zpomalí, nemusí jít o nemoc. Často si jen říká o klid. Poznáte to podle několika příznaků.
Každé léto se nám ozývá spousta lidí, že jim želva po měsících nebo letech „bez příčiny“ zpomalila nebo zeslábla. Pokud byla do té doby zdravá, bývá vysvětlení jedno: želví organismus si říká o klid. Ve slabší, letní podobě mu říkáme útlum (odborně estivace).
Podle čeho ho poznáte
Želva se celý rok připravuje na zimu — ukládá tuk do jater. Když nejde do klidu, připravuje se pořád dokola, až to jednoho dne nevydrží a rozhodne se jít spát. Proto útlum nejčastěji potřebuje želva, která nezimovala. Může ale nastat i u řádně zimovaných zvířat, třeba když mají nadbytek potravy a játra se jim zatuční rychleji.
Jak želvě pomoct
Dopřejte jí klid — nenuťte ji do aktivity:
- Nesviťte jí v teráriu žádným světlem.
- Je-li venku, chraňte ji před sluncem a horkem. Malou nebo nezimovanou želvu v horkých dnech raději vezměte domů.
- Nechte ji odpočívat v lehce vlhkém substrátu, s potravou na dosah — ať má na vybranou, jestli se najíst, nebo ne.
- Hlídejte, aby přes noc teplota klesla na 15–17 °C a přes den nevystoupala o mnoho výš. Jinak to nejsou podmínky k útlumu a želvě nepomůžete.
Želvu můžete jednou až dvakrát týdně vykoupat — hlavně když je příliš měkká (klidně častěji) nebo znatelně lehčí, tedy „vysušená“. Volte vlažnější vodu a spíš jí dávejte méně. Zahrabanou želvu na zahradě klidně denně kropte vodou.
Nebojte se toho
V tomhle stavu může želva zůstat i několik týdnů. Návrat k běžnému životu poznáte snadno — podle zvýšené aktivity a ústupu příznaků. A pamatujte, že každá želva je jiná: dvě zvířata ve stejném výběhu mohou vyžadovat úplně jiný přístup.
Nejste si jistí?
Když si nejste jistí, jestli jde o útlum, nebo o problém, zavolejte nám — poradíme dřív než veterinář bez zkušeností s plazy.